Únor

 Přihnojení kompostem

Dobrý kompost je pro zahrádku vynikajícím hnojivem a jaro je vhodné období k jeho použití. Při dávkování je nutné znát určitou míru, tak jako u všech hnojiv. K založení nových záhonů a trávníků se doporučuje zapracovat třicet litrů kompostu na metr čtvereční. Při výsadbě dřevin můžeme k použité zemině přidat až 30 procent kompostu. Na záhony s trvalým porostem aplikujeme pět až deset litrů na m2, což odpovídá vrstvě o výšce půl až jeden centimetr.

Ostrožka ze semene

Ostrožka je trvalka, kterou si můžeme vypěstovat ze semene. Důležitý je raný výsev. Osivo vyséváme v únoru, sazenice předpěstujeme při teplotě 16 až 18 oC a na záhon vysazujeme v dubnu. Při dobré péči se v srpnu dočkáme prvního květu. V dalších letech kvete dvakrát do roka. Období prvního a hlavního kvetení je v červnu až červenci a po zpětném řezu kvete ostrožka ještě koncem léta.

Měsíční jahody ze semen

Drobné, aromatické plody od června do prvních mrazů, to jsou měsíční jahody. Mohou růst na vlastním záhonu nebo sem tam mezi okrasnými trvalkami jako zdravý pamlsek pro děti. Můžeme si je vypěstovat i ze semen - při únorovém výsevu a dobrém předpěstování získáme v létě první úrodu.

Raným výsevem proti mšicím

Bob zahradní patří k nejstarším zeleninám. Mladá mléčná semena jsou vybranou lahůdkou. Od pěstování bobu nás ale často odrazují mšice, které se na rostlinách téměř pravidelně vyskytují. Raný výsev je částečnou ochranou před jejich masivnějším výskytem. Bob při klíčení odolá i menším mrazům (do - 3 °C) a dobře roste při nižších teplotách (asi 15 °C). Za příznivého jara se v našich podmínkách může vysévat už v únoru. Vyhovují mu půdy bohaté na humus. Bob vyséváme do hloubky čtyři až šest centimetrů v řádcích vzdálených 15 až 20 cm. Růst lusků podpoříme zaštípnutím vrcholu rostliny na začátku kvetení. Tímto jednoduchým zásahem omezíme i napadení mšicemi. K získání mimořádně rané úrody můžeme bob i předpěstovat.

Řežeme dřeviny

Za příznivého počasí se věnujeme řezu drobného ovoce, jádrovin a některých peckovin. Podle věku a stavu stromu uplatňujeme řez výchovný - na mladých stromcích, prosvětlovací - v období plné plodnosti stromu a zmlazovací - u starších stromů. Meruňky a broskve řežeme až po oteplení, těsně před kvetením. Po ukončení řezu půdu pod stromy prokypříme, případně přihnojíme.
 

Prvosenky v květníku

Prvosenky různých barev se stávají oblíbenou květinou předjarního období. Dlouho nám pokvetou a zůstanou svěží na světlém a chladném místě. Na balkóně snesou i slabší mráz, ale až po otužení, nesmíme je přímo přenést z teplého pokoje.

Neničme trávník

Při holomrazech a v době oblevy je trávník citlivý na sešlapávání. V těchto kritických obdobích po něm proto raději nechodíme. V prvním případě nenávratně polámeme namrzlou trávu a v druhém ničíme měkký, často až rozbahněný povrch půdy i s porostem.

Aby kvetly co nejdřív

Malý trik nám pomůže získat v zahrádce co nejdříve jarní květy. Na jaře si všimneme míst, na nichž sníh roztaje nejdříve a na podzim na ně vysadíme rané jarní cibuloviny, například sněženky, ocúny, tavolíny. V následujícím roce se poslové jara ohlásí květy mnohem dřív.
 

Zmladíme, prosvětlíme

Při pravidelném řezu ovocných dřevin nezapomínáme ani na řez okrasných dřevin. Prosvětlujeme okrasné keříky, vyjma těch, které kvetou brzo na jaře. Únor je za příznivého počasí ideálním měsícem k zmlazení živých plotů. Důvody k silnějšímu zpětnému řezu mohou být dva - zmenšení příliš rozrostlého plotu nebo jeho zahuštění, když začíná v dolních partiích vyholovat.

Co poškodil mráz

Koncem zimy a začátkem jara se ukáže, co mráz poškodil. Škody jsou na citlivějších dřevinách i na polokeřích. Mrazem poškozené části se odlišují barvou a často vypadají seschle. Živou a zmrzlou větvičku rozeznáme dobře na řezu. Mrazem poškozené části odstraníme až po zdravé dřevo, odkud vyrostou nové výhonky. Řez provedeme v době, kdy už mráz nehrozí.

Příprava květin na balkon

Příprava na rozkvetlé letní balkony začíná už nyní. Koncem února upravíme zpětným řezem zazimované pelargonie a fuchsie a necháme je na světlém místě rozrůst do šířky. Vyséváme také jednoleté rostliny určené do truhlíků, jako např. petúnie, začátkem února můžeme vysít i pelargonie. Nezapomínáme ani na celoroční zeleň, která zůstala venku - v bezmrazých dnech potřebuje závlahu.

Netkaná textilie - ochrana raných porostů

Netkaná textilie je dobrou ochranou rostlin při náhlém krátkodobém snížení teploty. Pohotovým zakrytím záhonu na několik dní můžeme zachránit úrodu rané zeleniny. Později může textilie porost chránit i před napadením škůdci, například vrtalkou pórovou, a to bez chemikálií. Výhodné je mít tuto pomůcku připravenou pro nečekané případy. Při správném zacházení nám bude netkaná textilie sloužit i několik let.

Předpěstujeme zeleninu

Ve skleníku, pařeništi i na okně začínáme od poloviny měsíce s předpěstováním zeleniny - raných košťálovin a salátu. K dobrému a zdravému růstu potřebují rostlinky teplotu 12 až 15 °C a dostatek světla. Přístup světla k jednotlivým sazeničkám může zhoršovat hustý porost, a proto mladé rostlinky včas protřídíme nebo přepikýrujeme. Nedostatek světla a vysoká teplota jsou hlavními příčinami slabých sazenic.

Nejdříve příprava půdy, potom osivo

Brzký příchod jara někdy zahrádkáře vyprovokuje k velmi ranému výsevu. Při snaze vysít co nejdříve, věnujeme méně pozornosti přípravě půdy. Je to chyba, kterou už později nenapravíme. Dobrá příprava půdy, přihnojení a alespoň deseti až čtrnáctidenní slehnutí je základem dobrého růstu zeleniny i květin. Půda musí být při zpracování přiměřeně vlhká a nesmí se lepit na nářadí ani na boty. Rostliny vyseté včas do dobře připravené půdy poskytují lepší výsledky než z urychleného výsevu na špatně připravený záhon.
 

Větráme skleník

Slunečné dny nejsou v únoru vzácností. Silné sluneční záření se v zasklených sklenících projevuje prudkým zvýšením teploty. V tomto období by ale rtuť teploměru neměla překročit 20 °C. Teplotu snížíme větráním, čímž předcházíme i velkým teplotním rozdílům mezi dnem a nocí a mezi slunečným a oblačným počasím.
 

Jarní řez růží

Na podzim jsme z keříčkových růží odstranili zbytky květů a poškozené větvičky. Jarním řezem upravujeme rostlinu před novou vegetací. Keře v plné síle, které dobře rostou a bohatě kvetou, prosvětlíme a mírně zkrátíme. Na starších keřích se slabším kvetením uplatníme silnější zpětný řez. V každém případě odstraníme staré odumřelé části, které se hnědou až černou barvou odlišují od ostatních. Řežeme je co nejblíže k zemi. Prosvětlením a zpětným řezem tvarujeme celý keř. Řez vedeme stejně jako u ovocných dřevin šikmo nad očkem. Postavení nejvyššího očka určuje směr růstu nového výhonu.

Kvalitní substrát - dobrý start

K předpěstování rostlin je kvalitní zemina stejně důležitá jako kvalitní osivo. Do výsevných nádob jí nepotřebujeme mnoho, ale o to kvalitnější by měla být. Půda musí mít dobrou strukturu, tzn. nesmí se vlivem vody slévat. Jen tak mají mladé kořínky dostatek vody i vzduchu. Nevhodná je zemina určená k pěstování květin, protože obsahuje více hnojiv. Speciální substrát určený k výsevu je na živiny chudší a podporuje růst kořenů. 

Zimní očista stromů

Holé koruny stromů nám dávají před jarním vyrašením poslední možnost k jejich zimní očistě, která je součástí mechanické ochrany proti chorobám a škůdcům. Odstraníme nemocné a napadené části stromů, mumifikované plody, suché listy se zámotky škůdců, kartáčem odstraníme z kmene a silných větví suchou borku s možnými zárodky chorob a přezimujícími škůdci.

« « ... zpět na Zahradníkův rok « « ... | ... » » jdi na Březen ... » »